Náš první A3 start! Další premiérou byl náš první hárací start. Káře se zatím vždycky podařilo odhárat mimo závody. Jedna agiliťácká část mě ukliďnovala, že jejich fenky hárání nikdy nepoznamenalo a že dokáží vyhrát celé závody. Druhá polovina se vyjádřila, že lepší nejezdit, většinou jde o ignoraci překážek, páníčka a vlastně všeho kromě pejsků. No byla jsem hodně zvědavá do které kategorie se 10 dnů hárající Kára zařadí...

V sobotu ráno jsem se probudila v 9 hodin- je to úžasná pohodička jet na závody odpoledne:)). V klidu jsem sbalila všechny naše krámy( novinkou byla A3 karta a nova židlička) a vyrazily jsme na vlak do Kroměříže. V Kojetíně začalo dost vytrvale pršet, což mě vcelku vyděsilo, jelikož nic jako šusťákovku jsem sebou nevezla. Nepřítomnost bundy se ukázala jako veliká chyba, slibované sluníčko nikde, místo toho v podstatě celou neděli pršelo. Na nádraží nás vyzvedla tetka Terrinková, která nás pozvala do své rezidence ve Zdounkách. Odpoledne jsme se vydali na obhlídku okolí a večer na zahrádce proběhl grilling:)

Brzo ráno jsme se naskládali do autíčka a nabrali směr Hrušky( pro neznalé malá vesnička u Brna). Program byl malinko nestadartní - large open, large jumping, zkoušky A1, A2, A3 a pak až open medium+ small a jumping medium+ small. Těch pár hodin do začátku zkoušek jsem využila pro testování nové židle a učení fyziky. Konečně přišly na řadu trojkové zkoušky. Paní rozhodčí Slávka Podmolová tentokrát byla hodnější než na MSP a parkury to byly váážně parádní. Co opět nebylo parádní byla Kára. Na startu koukala všude možně, rychlost nic moc a reakce nulové-DISk na rovince. Tak jsme se právě zařadily do skupiny číslo 2:o)) Hrozná škoda, protože kdo ví, kdy zas bude postavená taková hezounká zkouška:(. Na open jsem pozměnila taktiku. Cestou na start jsem nechala Kari dělat slalom pod nohama, štěkat a prostě jsem se jí snažila všmožně vyhecovat. Výsledek byl vcelku dobrý. Rychlost se dostala do normálu a nehezký náběh do slalomu jsme zvládly na jedničku. S těma reakcema to bylo ale horší. Totální ignorace- vrrr...haf... haf....haf třísk...disk. Poslední jumping už jsme alespoň doběhly, ale se špatným náběhem do slalomu a navíc šly dolů dvě laťky. Fuj fuj fuj, ani jedna premiéra tak nebyla zrovna podle mých představ...Víkend jsme si každopádně moc užily a moc děkuji Janče za ubytování a odvoz na závůdky, děkuju:)

Cestu do Hranic jsem podnikla s Rožnováčkama a jsem opět bohatší o 3 jména pro xxx, asi budu nakonec muset tahat z klobouku:-D

Karinka háže blinkr....