Tento Vosa cup se nesl v duchu menších překvapení a šoků, při kterých se slabší povahy kácely, silnější omdlévaly.

Začalo to už v pátek, kdy jsem do rána slavila narozeniny a o dvě hodiny později už mi pět centimetrů od hlavy řval budík. S Kari jsme vyrazily kupodivu bez větších problémů, když nepočítám vracečku pro zapomenutý výkoňák a kolem šesté jsme ujížděly, ještě s Markétkou bez Faustíka (ne, nezapomněla ho doma:o)) do Hlučína. Další překvapení bylo počasí- po neustálých chvalozpěvech meteorologů na víkend nebyla mlha a mráz, ještě ve dvanáct hodin, to co jsem čekala( ale co bych chtěla v únoru:o)). Na prezenci pan veterinář koukal vážně hodně dlouho do našeho očkováku ("že bych už měla prošlý očkování?..Nééé, přece očkuju v březnu..nebo ne?"). Nakonec to byla drobnost( mezi vzteklinou a zbytkem mám jenom 14 dnů místo třech týdnů) a pokračovaly jsme dál. V hale se to hezky začalo plnit Vosami,ale za 5 minut jsem valila oči na tentokrát pražské překvapení- Dejnu s Babsinkovou. Zatímco se stavěl parkur pod vedením pana rozhodčího Petra Nogy, dorazili i ostatní závodníci a mohlo se začít.

Začínalo se jumpingem, z něj mám( i přes jednu odmítačku a díky ní slušnou časovou ztrátu) parádní pocit-mrška byla chvílemi vcelku ovladatelná:o)) Po jumpingu si Terka Ňamka odskočila na Národní srovnávací zkoušky, takže ve zkoušce jsme měly o konkurenci méně:D:D(nicméně na open už byla zase hezky zpátky:o). Ze zkoušky mám ještě lepší pocit-čistý, rychlý běh a druhé místo.Končilo se openem, který jsme diskly.

V neděli nastal první ze série šoků. Zima mě sice už nepřekvapila (měla jsem o tři vstvy oblečení více než v sobotu), ale když jsme s Markétkou v 6:10 na Vodárně vyhlížely bus, který stále nepřijížděl, koukly jsme inteligentně do jízdního řádu a uuuuups..."Vono to jezdí v neděli jinak??" Jezdí. Naštěstí, další tu měl být už za 20 minut ( v té kose to bylo "až"). Kdo se začal klepat první byla Kari a tak jsme vyrazily přes sedm semaforů na tramvaj do centra, že by snad z Plynáren něco jet mohlo. Co ovšem nejelo byla tramvaj, tudíž následovala cesta zpět přes sedm semaforů. Nu a když jsme konečně došly bylo 6:30. Taková hezká raní procházka na čerstvém ostravském vzduchu:))

První nedělní běh-open, se vydařil. Krom jednoho menšího výletku byl bez časových ztrát, ale právě ten výletek nás stál umístění- skončily jsme čtvrté, nicméně někdo přece musí být bramborový:o)) Další pokračování už ale můžu taky shrnout jako vrrr...haf...haf...třísk...hauuu..dis...dis...No vážně se těším na další závody:o))

Ještě musím říct, že jsem na místě opět nechala ubohý výkoňák-dosud je nezvěstný:(

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•